František Bílek: Cesta k Předsíni chrámové

Informace o akci

Ateliérovou vilu v Praze-Hradčanech vystavěl František Bílek v letech 1910–1911 podle vlastních plánů. Bílek byl především sochař a grafik, ale jeho náboženské pojetí umění ho vedlo k potřebě utvářet celá prostředí, ve kterých by se jeho díla uplatňovala v mnohostranném působení. Segmentovitý půdorys stavby lze číst jako stopu kosy sklízející obilí. Nápadný je rovněž tvar sloupů připomínajících staroegyptskou chrámovou architekturu. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují dílo přírodě a lidské práci. Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby. Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy. V nově otevřené stálé expozici, umístěné ve vile, jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. V někdejší prostorné dílně jsou vystaveny exaltované monumentální sochy a figurální kompozice charakteristické organickými formami, výraznými vertikalizujícími siluetami a patetickými gesty. Prostoru dominují tmavě mořené figury Úžasu (1907), Mojžíše (1904) a kolosální návrh pražského Husova pomníku (1901). Nejpůsobivější jsou Bílkovy práce ve dřevě – materiálu, který jeho naturelu nejvíce konvenoval. Pozoruhodná je ovšem také umělcova vlastní grafická a keramická tvorba doplňující sochařská díla rozmístěná v prostorách rodinné jídelny, Bílkovy pracovny a dalších místnostech, v nichž jsou tematicky prezentovány umělcovy počáteční práce, pomníkové návrhy a podobizny. Největší místnost prvního patra domu je věnována pozoruhodnému modelu Žižkova pomníku (1912–1925).