seanaut

Informace o akci

„Můžeme pochopit hloubku, aniž bychom nejdřív setrvali na hladině hluboké vody?“ – Gaston Bachelard (Voda a sny)

Jsem ráda sama v tichu s mořem. Nebo v společnosti druhého, ale v tichu. I když jsem v doprovodu, vyhledávám chvilku samoty s mořem. Odcházím. Cítím, jak se mé emoce ztišují v moři, v jeho přítomnosti. Uklidňují se, nacházejí se v celé té nesmírnosti a hustotě, v té nenasytnosti. Rozprostírají se v něm. Dávám jim prostor před mořským horizontem. Na skalách obývám ten okraj, od kterého jsem se vždycky ze strachu držela dál. Na jakékoli skále, u jakéhokoli moře nacházím to místo, kam se vždycky ráda vracím, kde ožívají pozastavené vzpomínky.

Pamatuji si, jak jsem do moře upustila rybářskou síť, mediomundo – předmět, který mě fascinoval. Musela padat rovně, rovnoměrně, aniž by se zamotala. Upustila jsem ji do vody a moje pozornost se rozptýlila. Bylo fascinující sledovat, jak voda vytéká z otvorů v mediomundu a vědět, že se nějakým způsobem spojuji s tím, co se děje tam dole, s tím, co není vidět. Část moře byla na pár vteřin moje.

Vždycky si dám na čas, než vstoupím do moře. Dobrých pár hodin ho jen pozoruji. Trávím čas na břehu, pozoruji vlny, proudy, víry. Potápění je pro mě způsob, jak se znovu vynořit, salir a flote. Odlehčuje mě, otřásá mnou, obnovuje mou vitalitu, mého divokého ducha. Ráda plavu v noci, skáču ze skal do hlubin a plavu zpět ke břehu. Vždycky ráda jdu až k poslední skále, na samý okraj, co nejdál to jde.

• „salir a flote“ je španělský výraz, který znamená zotavit se z krize nebo obtížné situace a jít vpřed navzdory nepřízni osudu. Často naznačuje odolnost a nalezení způsobu, jak se povznést nad problémy.

Carolina Arandia
Carolina Arandia je interdisciplinární umělkyně, kterou fascinuje potápění se v moři. Ve své tvorbě zkoumá různé způsoby prožívání času. Pohybuje se mezi mikro a makro sférami přírody, života a dalších méně známých sil.

Vyrůstala v Buenos Aires, nyní žije v Praze a rozvíjí své řemeslo jako choreografka, tanečnice a pedagožka. Vystudovala Národní univerzitu umění v Argentině, kde se specializovala na objektové divadlo, interaktivitu a nová média. Její posledním dílem je performance Aurora, která vznikla v koprodukční spolupráci s platformou Terén u CED, Brno.

Vede mentoringový prostor pro performativní umělce s názvem „Klinika“ a pracuje jako dramaturgická konzultantka s choreografy a režiséry pražské volné scény.